8.03.2009 KAZUISTIKA: Jak se dá také “vydělávat“?

info_mail.jpgPřed námi je příběh, ve kterém se snoubí jednoduchý leč rafinovaný podvod s neuvěřitelně neschopnou byrokracií. Obětí takového koktejlu se tentokrát stala paní Ivana - nezorientovaná matka tří dětí bez možnosti zastání.

Rodinná a pracovní anamnéza
Paní Ivaně je 46 let, je vdaná, má tři děti a bydlí v jednom z krajských měst ČR. Společně s manželem vychovala dva (dnes již dospělé syny) a před sedmi lety přišel na svět ještě benjamínek Vašík, nyní úspěšný prvňáček.

Rodina si žije poměrně spokojeně i přes velmi napjatý domácí rozpočet. Manžel musí často pracovat přesčas, aby zajistil rodině dostatek prostředků na úhradu běžných nákladů a půjček.

Paní Ivana by také ráda pracovala a přispěla tak do rodinného rozpočetu. Po ukončení mateřské se jí ale sehnat práci moc nedaří. Občas nastoupí na nějakou brigádu, úklid či pomocnou práci v kuchyni, nalézt však něco stálého a vhodného pro maminku prvňáčka, je dosti obtížné. Situaci ztěžuje i zdravotní omezení, které jen doplňuje výčet komplikací, které brání nalezení té „dobré práce".

Pracovní poradenství
Paní Ivana se však nevzdává. Nedávno se na ni při návštěvě ÚP usmálo štěstí. Bylo ji nabídnuto zaměstnání na zkrácený úvazek určené pro osoby se zdravotním omezením, při jejímž výkonu postačovalo základní vzdělání. Po dlouhé době hledání to vypadalo jako velice slibná příležitost. Paní Ivana neváhala, ihned kontaktovala zaměstnavatele a domluvila si schůzku. Zaměstnavatel ji po krátkém pohovoru nabídl místo dělnice s tím, že by pracovala doma a jednalo by se hlavně o drobnou kompletaci tiskovin, propisek, popř. mýdel. Pokud pro ni nebude mít práci, dostane vyplacenu malou paušální částku za měsíc. Smlouvu nabídl na dobu neurčitou. Paní Ivana byla nadšená, že konečně narazila na stálé zaměstnání, které ji bude vyhovovat a dokonce bude moci pracovat z domova.

Podepsala pracovní smlouvu, ale nejen ji. Zaměstnavatel připojil dodatek s ujednáním o paušální odměně pro zaměstnance při nedostatku pracovních nabídek. Obsahem dodatku bylo i to, že pokud v daném měsíci nebude práce, tak za ní uhradí náklady na systém pracedoma.ab. Paní Ivaně také předložil smlouvu společnosti poskytující datové telekomunikační služby s tím, že je nezbytná k tomu, aby mohla pracovat doma.

Klientka dodatku k pracovní smlouvě ani smlouvě na datové služby nerozuměla, ale vysvětlení zaměstnavatele se jí zdálo důvěryhodné. Z velké radosti nad tím, že má konečně práci, výše zmíněné dokumenty podepsala a přistoupila na smluvní podmínky.

Měsíc a půl se nic nedělo, respektive, nebyla žádná práce. Dostala sice vyplacenu poměrnou část paušální odměny, ale když potřebovala potvrdit příjem pro výplatu sociálních dávek, překvapilo ji, že částka na potvrzení byla vyšší než obdržela.

S paní Ivanou jsem se náhodou setkala po delší době, která uplynula od naší předchozí spolupráce. Svěřila se mi se svým novým zaměstnáním, jaké do něj vkládala naděje, ale že je to nějaké „divné". Navrhla jsem jí, že se můžeme podívat na pracovní smlouvu a probrat celou situaci.

Pracovní smlouva byla stručná. Byla sjednaná na dobu neurčitou se zkušební dobou tří měsíců. Podivný byl rozsah pracovní doby (1hodina týdně) a hodinová mzda ve výši 36,50 Kč. Klientka mi předložila i další dokumenty, které spolu s pracovní smlouvou podepsala. Byl to dodatek k pracovní smlouvě a smlouva na poskytování datových telekomunikačních služeb.

Dodatek k pracovní smlouvě byl formálně srozumitelný, ale jeho reálný obsah mi byl dosti nejasný. V dodatku je ujednána paušální měsíční odměna, která klientce náleží pokud v daném měsíci nebyla zprostředkována práce.Tato odměna měla být započtena do prémiového účtu dle vnitřních směrnic firmy (klientka o směrnicích firmy nic nevěděla a ani je neobdržela). Dalším bodem dodatku byla úhrada nákladů zaměstnavatelem na systém pracedoma.ab (což byl odkaz na internetové stránky), ale jen v případě že zaměstnanec v daném měsíci neměl dostatek pracovních nabídek.

Třešničkou na dortu byla smlouva na poskytování datových telekomunikačních služeb. Se svou chabou znalostí odborné terminologie z oblasti datových služeb jsem vyrozuměla, že paní Ivana má za „pouhé" 3.000 Kč měsíčně zřízenu emailovou schránku, přístup do datového a klientského systému a další služby, které běžně zdarma pořídíte na každém vyhledávacím portálu. Faktury za uvedené služby si však musí klient stáhnou po přihlášení do systému. Smlouva o poskytování datových a telekomunikačních služeb odkazovala na obchodní podmínky, se kterými pí. Ivana nebyla seznámena ani je neobdržela. Po nastudování smluv jsem se pokusila pí. Ivaně přetlumočit jejich obsah a co z nich pro ni vyplývá.

Když jsem se ptala klientky, zda má počítač, ujistila mě, že počítač nemá, a že se jí ani nikdo neptal zda ho vlastní. To, že by počítač měl být to základní při této práci jí nikdo nesdělil.

Celá záležitost se mi zdála dosti podivná, zkoušela jsem si představit zaměstnavatele jako výjimečně empatickou osobu, která si zvolila za své životní poslání pomáhat potřebným a na svůj úkor jim ulehčovat život. Jenže proč by takový mecenáš s nimi uzavíral smlouvu pro jinou společnost na datové služby a přitom se nezajímal zda je mohou reálně využít.

Někde byla chyba - zřejmě v mé představě mecenáše.
Potvrdila jsem klientce, že toto zaměstnání a smlouvy, které s ním souvisejí, jsou přinejmenším trochu zvláštní. Domluvily jsme se, že celou záležitost předložím spolu se smlouvami našemu právnímu oddělení ke konzultaci.

Právní oddělení rychle zareagovalo a bohužel mé vznesené obavy nevyvrátilo. Opět jsem se sešla s paní Ivanou a pokusila jsem se jí celou situaci interpretovat a sdělit možná rizika, která skýtá.

* 1. Zaměstnavatel může zneužívat zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním kčerpání prostředků určených kjejich podpoře na pracovním trhu. Tyto prostředky poskytuje úřad práce.
* 2. Smlouva o poskytováni datových služeb může být způsob jak ji zadlužit. Paní Ivaně nebudou chodit žádná vyúčtování, ta by si totiž měla stahovat ve formátu pdf. dle smlouvy sama. Smlouvě však vůbec nerozumí. Je velmi pravděpodobné, že ji za čas přijde rovnou exekuční příkaz.
* 3. Dalším háčkem je, že pokud ukončí pracovní poměr (ona či zaměstnavatel), neruší se tím smlouva na datové služby. Ta běží dál. Hlavou mi běželo - uvědomí si to každý? Kolik lidí se už dostalo díky tomuto podvodu do potíží?!

S klientkou jsme celou situaci probraly. Jejím rozhodnutím bylo odejít ze zaměstnání, kde se žádné práce nedočkala a rozhodně také zrušit smlouvu na datové služby. Paní Ivana také souhlasila s tím, že se obrátím na ÚP, kde předložím její anonymizované smlouvy a upozorním na vzniklou situaci. Chtěl jsem se pokusit zabránit jejímu případnému postihu, ale i postihu dalších lidí, kteří se nechali u této firmy zaměstnat. Je možné, že firma zneužívá dotace ÚP, na což bychom mohli také upozornit. Následně jsem klientce připravila výpověď ve zkušební době a odstoupení od smlouvy na datové služby.

Sjednala jsem také schůzku na ÚP. Na schůzce s vedoucím zprostředkování, právníkem ÚP a zástupcem kontrolního oddělení jsme probrali celou situaci. Výsledkem našeho setkání bylo pro mě zjištění, že úřad o podivné firmě ví, ale bohužel v této věci nic dělat nemůže. Dotyčná firma si dokonce žádala i o příspěvky spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ale nikdy nedotáhla své žádosti do konce, takže příspěvky neobdržela. Co se týká smlouvy na datové služby (druhá firma), je to věc, do které (jak jsem předpokládala) nemohou zasahovat. Snad jen kdyby se na ně obrátil někdo s obdobnou záležitostí, budou již v této věci informováni. Právník úřadu práce také zjistil (díky obchodnímu rejstříku), že je možné, že za oběma firmami stojí ti samí lidé.

Vedoucí zprostředkování přislíbil, že volná místa této firmy přijdou o přívlastek „vhodné" pracovní místo, tím se zamezí sankcionování lidí , kteří toto zaměstnání odmítnou. Bohužel ÚP nemůže prověřovat nabídky volných míst, ani je vyřazovat ze své nabídky, i když mají podezření, že daný zaměstnavatel je nesolidní.

Paní Ivana se mi po třech týdnech ozvala, že pracovní poměr již ukončila. Na úřadě práce při opětovné evidenci nevznikly žádné problémy. Jen odstoupení od smlouvy se jí vrátilo, že firma na adrese, kterou jsme vyhledaly v obchodním rejstříku jako sídlo společnosti, nesídlí. Vysvětlila jsem jí, že v situaci, kdy nebyla výpověď smlouvy doručena, protože firma nesídlí na adrese, která je uvedena v obchodním rejstříku, je chyba na jejich straně a ona se nemá čeho obávat.

Tímto se dala považovat celá záležitost za uzavřenou. Přesto jsem po konzultaci s právním oddělením chtěla nabídnout klientce možnost, podat na firmu poskytující datové služby oznámení u rejstříkového soudu, abychom zabránily poškozování dalších klientů.

Při osobním setkání s klientkou však vyšlo najevo, že pracovní smlouvu neukončila: Odůvodnila to tím, že přece jen nějaký příjem není špatný. Paní Ivana však nechtěla dále nic řešit a já jsem respektovala její rozhodnutí.

Před několika dny mi klientka opět volala - pracovní poměr už snad opravdu ukončila. Zaměstnavatel ji však do příjmu opět potvrdil částky, které neobdržela a na úřadě práce ji (s tímto) odkázali na oblastní inspektorát práce. Inspektorát jí doporučil podat na zaměstnavatele žalobu. Paní Ivana se na mě obrátila s žádostí o pomoc při jednání s inspektorátem a s podáním žaloby na podvodného zaměstnavatele.

Zde náš příběh prozatím končí.
Jaká je pravděpodobnost, že se klientka domůže nápravy podvodu spáchaného (nejen) na ní? Když pohlédneme na úspěšnost žádostí podávaných na inspektorát práce, odtušíme, že šance na úspěch je velmi malá.

Lucie Routová
© Člověk v tísni, o.p.s.