5. Hlavní rizika a limity služby
Poskytování služby pracovního poradenství je doprovázeno riziky, jak z hlediska samotného pracovního poradce, tak z hlediska klientů a služby jako takové. Nejzávažnější a zároveň nejčastější rizika mohou být tato:

5.1. Nereálná očekávání PP
Na počátku činnosti pracovního poradce si většina lidí klade mnoho cílů a mají představy o úspěchu či neúspěchu, které se mnohdy liší od reality. Úspěšnost se liší podle jednotlivých cílových skupin, podle místa, kde je služba poskytována a podle způsobu, jak je zaměřena. Nicméně stanovený cíl - legální zaměstnání, je často v protikladu k reálné situaci velké části klientů, kteří v mnoha případech nemají motivaci o ni usilovat, a jde přitom o racionální přizpůsobení se daným podmínkám. A právě dovednost určit motivaci klienta je jedním z největších úskalí, se kterým se začínající pracovní poradci potýkají a jež vede k nereálným očekáváním. Z dosavadní zkušenosti se však domníváme, že počáteční deziluze se s nabytými zkušenostmi postupně vytrácí. Přesto je neustále třeba zdůrazňovat, aby noví pracovní poradci vstupovali do své práce bez počátečních velkých očekávání.

5.2. Lichá motivace klienta
(viz. kapitola 2.6.1. Motivace klienta – 2. odstavec)

5.3. Nereálná očekávání TSP
Předávání klientů ze strany TSP k PP funguje v různých lokalitách různě. Občas však dochází k nadhodnocení motivace klienta ze strany TSP. Tato skutečnost je zcela pochopitelná a logická, neboť spolupráce klienta s TSP se zakládá na jiných předpokladech. Klíčovým faktorem je tu potřebnost klienta. Naproti tomu pracovní poradenství je „nadstavbová služba“ a klíčovým faktorem je naopak klientova motivace. Mezi TSP se také může vyskytnout pocit, že klienti pracovního poradce jsou považovaní za nadřazené, nebo zkrátka lepší. O to však nejde. Vstup na legální pracovní trh a udržení se na něm je poměrně náročnou procedurou a šanci na úspěch mají pouze klienti s jasnou motivací. Získání zaměstnání může napomoci řešení jiné zakázky ze strany TSP, např. nárůst bodů pří posuzování  žádosti o byt. Zájem TSP tedy může být motivován snahou o úspěch v jiné zakázce, což samo o sobě představuje potenciálně rizikovou situaci, kdy je klientova motivace přeceňována.

V praxi poradce nemůže po TSP požadovat, aby klienta, kterému doporučují službu pracovního poradenství, „testovali“ co do motivace. Břemeno pokusu leží v tomto případě na pracovním poradci. Opět tu je ale klíčová dobrá spolupráce mezi kolegy a dobrá vzájemná informovanost, aby mezi ostatními pracovníky v týmu nevznikal pocit, že pracovní poradce odmítá klienty, kterým ostatní doporučí jeho služby. Zkušenost ukazuje, že tam, kde dobře fungují vztahy v týmu, sdílení informací a případová supervize, nepředstavuje předávání klientů mezi profesionály z různých služeb problém.

5.4. Nelegální zaměstnání
Nepodepsání smlouvy představuje jedno z hlavních rizik celé spolupráce. Ačkoliv je cíl stanoven jednoznačně, tedy zprostředkování legálního zaměstnávání, pracovní poradce nemá žádné prostředky, nebo jen velmi omezené prostředky k ověření, zda byla s klientem opravdu podepsána pracovní smlouva. Vzhledem ke skutečnosti, že různá forma práce načerno je atraktivní jak pro klienty tak pro zaměstnavatele, často končí spolupráce pracovního poradce s klientem zaměstnáním klienta bez smlouvy. V lepším případě je smlouva uzavřena na minimální mzdu či zkrácený úvazek a klient pak pracuje významnou část pracovní doby načerno. S tímto rizikem je třeba počítat v případě každé zakázky na zprostředkování zaměstnání a snažit se komunikací s klientem toto riziko minimalizovat.

5.5. Vztahy se zaměstnavateli
Pokud zrovna pracovní poradce nepůsobí v Praze nebo v jiném větším městě, je skupina potenciálních zaměstnavatelů početně omezena. V případě, že se budeme klienta snažit, bez ohledu na jeho reálné možnosti, umístit na pracovní trh, vystavujeme celou službu riziku ztráty věrohodnosti mezi zaměstnavateli. Navíc jednotliví zaměstnavatelé nejsou izolované subjekty, ale často vzájemně komunikující skupiny lidí, a každá špatná zkušenost s pracovním poradcem se může různými komunikačními kanály dostat dál. Proto je nezbytné mít na srdci pomoc klientovi, ale zároveň mít na paměti perspektivu služby v delším časovém horizontu. Za klienta by se pracovní poradce nikdy neměl jakýmkoliv způsobem zaručovat. Měl by se snažit vůči zaměstnavateli postupovat co nejotevřeněji. Korektními vztahy se zaměstnavateli, pokud se je podařilo navázat, lze službu úspěšně profilovat v dlouhodobé perspektivě.

5.6. Diskriminace
v oblasti zaměstnávání představuje diskriminace určitý problém, nicméně problém významně menší než například v oblasti bydlení. Diskriminačního chování se častěji dopouštějí menší zaměstnavatelé, kteří více zvažují možná rizika ze zaměstnání osob, které jsou objekty různých předsudků. Naopak velké firmy k předsudkům přihlížejí podstatně méně, pravděpodobně proto, že případné selhání zaměstnance představuje pro existenci podniku menší riziko. Diskriminace může kromě nepřijetí do zaměstnání také často vést k nabídce práce na černo, čímž se zaměstnavatel většinou jistí pro případ konfliktu.

Pracovní poradci se shodují v tom, že diskriminace na trhu s nízkokvalifikovanou a nekvalifikovanou prací nehraje velkou roli. Záleží to opět na tom, jak se zaměstnavatelům v místě daří uspokojovat svou poptávku po práci. Čím více si mohou vybírat, tím spíše se setkáme se statistickou diskriminací. Zároveň se spíše setkají s diskriminací klienti kvalifikovaní, kteří by se chtěli ucházet o kvalifikovanou práci, a dále klienti, kteří se kromě „etnicity“ nějakým dalším způsobem odlišují nebo zavdávají příčinu k diskriminaci (klienti a klientky vyššího věku, matky s dětmi).

Tato sekce se připravuje.
© Člověk v tísni, o.p.s.